Vinou naší zaujatosti ve prospěch rozumu dnes můžeme považovat spiritualitu za intelektuální činnost založenou na víře a na hledání vědomostí a dovedností, či dokonce vizí a hodnot, avšak náboženská literatura po celém světě jasně ukazuje, že spiritualita je především aktem lásky.
Ještě stále mám za to, že číst markýze de Sade je trapné a ostudné, ale přesto si myslím, že je výjimečný tím, že nám ukazuje způsoby, jak si představovat zlo, které nás nakonec nezničí. Především nás učí, jak si představovat zlo, jak ho vylíčit tak, aby vyšla najevo jeho nevyhnutelnost. Vypadá to, že jsme ztratili tuto techniku, jež je tak důležitá vzhledem k násilí, které je pro náš svět typické. Přesto platí, že dokud nerozpálíme své násilnické způsoby ve žhavých formách představivosti, zbude nám jeho nevykoupená doslovnost.
Thomas Moore: Temný eros
Všechen materiál duše, včetně erotických prvků, se obvykle nejprve objeví jako primitivní materiál, surovina, alchymická prima materia. Naším kulturním úkolem je najít způsob, jak této surovině poskytnout přístřeší, dát jí domov a udělat jí místo v našem stávajícím domově. Tato práce je analogická budování oltáře nějakému bohu nebo vytváření svatyně pro nějakého ducha. Toto tajemství, jež se tak mocně uznávalo v Evropě patnáctého století, spočívá v tom, že bez konkrétního domova v kulturním prostředí tito duchové běsní a působí problémy všeho druhu. Například alkohol není sám o sobě destruktivní, ale je ničivý, pokud mu nedáme formu, kontext, který poskytne místo jeho síle.
Thomas Moore: Temný eros
Je například zcela běžné, že někdo pevně věří v ctnost nesobeckosti. Mnozí z nás byli vychováni v absolutní jistotě, že sobectví je nectnost. Avšak když posloucháte životní příběhy nesobeckého člověka, slyšíte o této ctnosti hořké svědectví a všimnete si typických znaků vytěsňování. Nesobecký člověk často nenápadně ovládá druhé a slouží sobě.
Thomas Moore: Temný eros
C. G. Jung se tímto tématem nevinnosti zabýval v mnoha svých pracích. Podle něho plodí nevinnost stín, temnou, nevědomou, potenciálně zlou postavu, která je převrácením té puritánské postavy, jež se prezentuje světu. Tento stín je často projikován, vrhán do světa, takže vhodné osoby pak mohou posloužit jako obětní beránci. Jak říká Jung: Jednotlivec ztrácí svou vinu a vyměňuje ji za infantilní nevinnost; znovu může shazovat vinu na zlého otce za toto a na nemilující matku za ono. Po celou dobu je polapen v této příčinné souvislosti podobně jako moucha v pavučině, aniž by si všiml, že přišel o svou mravní svobodu.
Thomas Moore: Temný eros
Jaderným fyzikům, kteří pracovali na atomové bombě v jejích počátcích, zjevně až příliš pozdě došlo, že do jejich práce zasahoval jistý markýz.
Thomas Moore: Temný eros
U markýze de Sade to bylo podobné. Okusil několika rozkoší temného erotu v tělesné oblasti, ale potom ho zavřeli na léta do vězení, kde tyto zkušenosti vykvetly do zkušenosti a výrazu více psychologického rázu. Svým věznitelům zatrpkle říkal, že kdyby byli chytří, zavřeli by ho s prostitutkami, dokud by "nevypotřeboval všechen olej ve své lampě". Potom by byl zkrocený. Avšak vnucená abstinence měla odlišné důsledky. "Udělali jste chybu, zahřáli jste mi hlavu, donutili jste mě vyvolat běsy, které nyní budu muset uskutečnit. ... Víte, když při vaření necháte vzkypět guláš, může překypět."
Thomas Moore: Temný eros
Jistá dvojice jde k terapeutovi a stěžuje si na svůj pohlavní život. Několik měsíců předtím se dvojice rozhodla okořenit si svůj sex přidáním trochy sado-masochistických hrátek, a to čistě pro radost. Žena po svém manželovi chtěla, aby ji přivázal k posteli a lehce ji pleskal. Muž chtěl být také trochu ponižován a ve hře bit. Brzy rituály ztratily svou hravost. V každém z těch dvou se provalilo něco démonického, takže bití již nebylo jemné, dominance nebyla již vzájemná a ponižování bylo příliš bolestné, aby se dalo snést. Byli zmateni, šokováni a zděšeni svou touhou po násilí. Netušili, že má tak hluboké a silné kořeny. Nyní se bojí toho, co pustili ze řetězu.
Thomas Moore: Temný eros
Naším úkolem není toto zlo racionalizovat natřením na bílo pomocí psychologického jazyka, ani ho integrovat do své osobnosti tak, aby se jeho černá stala zlatou, nýbrž věčně nacházet způsoby, jak zlu umožnit koexistenci s naším upřednostňováním dobra, temně nakazit všechno, co děláme a co si myslíme, a zvláště pak odhalit jeho vlastní poezii v našich životech a jeho vlastní smysluplnost.
Thomas Moore: Temný eros
Zvenku by se například mohlo zdát, že člověk, který selhal ve snaze překonat svou nutkavou potřebu kouření, nemá dostatek vůle, avšak z vnitřního sadovského pohledu se ukázalo, jak velice silná je láska - něco miluje kouření - která je nežádoucí pro ego, ale nikoli pro duši.
Thomas Moore: Temný eros
Ne všechny sny se týkají výkalů. Je to pouze jedna ze zastávek duše, třebaže důležitá a základní. Když má Jung sen o božím gigantickém hovnu, děje se něco tajemného a významného. A je chápáno jako zjevení, když má upřímný člověk v určitém iniciačním životním období sen o přetékajících toaletách, kdy je jazyk zabarven zbytky exkrementů a když v mytologii dochází ke zrodu bohyně krásy z kastrace jejího otce.
Thomas Moore: Temný eros
Říkáš, že můj způsob myšlení nelze tolerovat? Co konkrétně? Člověk, který mění způsob svého myšlení, aby se zavděčil druhým, je blázen. Můj způsob myšlení je výsledkem mého uvažování. Je součástí mé vnitřní bytosti, toho, jak jsem stvořen. Proti tomu nepůjdu a nešel bych, ani kdybych si to přál. Protože můj systém, se kterým nesouhlasíš, je také mou největší útěchou v životě, je zdrojem všeho mého štěstí - znamená pro mne víc než můj vlastní život.
Thomas Moore: Temný eros
Pokud se u Junga bohové zjevují v našich nemocech a u Hillmana se projevují v našich patologiích, u markýze de Sade se bohové zjevují v našich zločinných a zvrácených fantaziích.
Thomas Moore: Temný eros
Vezměme si například román markýze de Sade Justina a Julietta. Justina je okouzlující, krásná, nevinná dívka, která je brutálními libertiny unesena, znásilněna, mučena, ponižována atd. Sexuální představivost zde symbolicky představuje nevyhnutelné uchvácení čisté části naší duše. Nevinnost představuje ve svém konečném důsledku odmítnutí přijít do skutečného styku s tímto světem. Nevinná duše musí projít zasvěcením a je nutno ji donutit k temné a fascinující realitě života. Když duše zůstane nevinná, nezačne být skutečně lidská, nýbrž je jako rostlina.
Thomas Moore: Temný eros
Někteří lidé namítají, že tato tradiční sadovská témata v dětské literatuře jsou nebezpečná a škodlivá. Když však markýze de Sade vezmeme vážně, ukáže se, že duše se živí představami, které odrážejí jinou než ctnostnou stránku života. Když vykročíme směrem k ocenění "zvrácené představy", začneme možná s rozlišením, které se často dělá u filmu a literatury, a přesto není dostatečně uplatňované v případě markýze de Sade. Ukrutné činy v beletrii nejsou stejného řádu jako ukrutné činy v životě. Román není kronika. Stránka z knihy markýze de Sade nemusí být autobiografická v doslovném smyslu. Představovat si ošklivosti není totéž co páchat je. Fiktivní povaha díla markýze de Sade, zvláště pak jeho mystické dimenze, naznačují rozdíl mezi "sadistickou" a "sadovskou" představivostí. Sadovská představa může být "přirozeným" výrazem psyché, kdežto sadistický čin může být návrat potlačené představy do reálného života. Dokud toto nebudeme pečlivě rozlišovat, budeme vznášet námitky proti zvrácenosti představy, které budou vycházet z našeho hrubého pohoršení nad sadistickými činy.
Thomas Moore: Temný eros
I'm afraid lots of boys will be dying in mud when they should be fucking in bed.
Alan Moore, Melinda Gebiie: Lost Girls
She seemed to recognise no limits. She'd organize sexual human chess games, where one piece could unrestrainedly pleasure itself upon another it had just taken.
Alan Moore, Melinda Gebiie: Lost Girls
Pozn.: Šachy v ukázce symbolizují šachy z Alenky za zrcadlem (jedná se o využití tzv. intertextuality).
Pokud vám použití třech dívenek: Alenky z říše divů, Dorotky ze země Oz a Wendy z Petera Pana a jejich příběhů v pornokomixu připadá vrcholně nevkusné (a to by nejspíš mělo), přečtěte si o tomto geniálním Moorově díle (jak kdosi nazval "geniálně nebezpečném" díle, já tomu zas říkám "porno pro intelektuály"), ve kterém nelze oddělit porno od umění, pokleslý žánr od krásy a hlubokého intelektuálního zážitku v povídání od Terezy Dardové (Tereza studuje v Olomouci Kulturální studia, kde se mj. učí "pokleslou" kulturu analyzovat).
K přečtení Lost Girls mě definitivně přiměl můj nejoblíbenější autor Neil Gaiman. Ono pokud váš nejoblíbenější autor doporučí nějaké dílo jako inspirativní a vhodné k přečtení, tak prostě nemůžete neposlechnout, to byste museli být leda kulturní barbar. A i když jsem si vědom toho, že je nejpíš nevkusné řadit pornografická díla mezi své oblíbené, tak Lost Girls jsem si definitivně zařadil mezi to nejkrásnější, co jsem kdy četl. Je to skutečně pokleslé - a možná i opravdu nebezpečné - ale geniální. Až budu velký, chtěl bych umět dělat také takové geniální komixy. Tak.
