pátek 20. prosince 2013

Žiletka

Z balíčku o mnoha vrstvách pečlivě vyndá žiletku. Tu u sebe nosí vždycky, ať je kde je. Žiletka se na ni usmívá jako ženich na nevěstu. ONA opatrně zkouší ostří, je ostré jako žiletka. Pak si žiletku několikrát vmáčkně do zápěstí, ale zase ne tak hluboko, aby si poranila šlachy. Vůbec to nebolí. Kov se zařezává jako do másla. Krátký okamžik zeje ve dříve ucelené tkáni otvor jako do kasičky, pak zpoza zábrany vyrazí pracně spoutaná krev. Jsou to celkem čtyři řezy. Pak už to stačí, jinak by vykrvácela. Žiletka se zase otře a zabalí.
Elfriede Jelinek: Pianistka

čtvrtek 12. prosince 2013

Hranice

V každém společenství. od rodiny, po stát, lidé navzájem "testují" své hranice - a když je neumíme uhájit, překračují je.
Ladislav Dvořák: Obejměte své vnitřní dítě

středa 11. prosince 2013

Ztráta smyslu státem

Snaha vymknout se osudu, který v podobě neúrod a hladomorů, epidemií a válek člověka dřívějších dob držel v šachu a doléhal na něj (i celá řeská tragédie je o osudovosti, byť většinou lidí z vyšších vrstev, na které doléhá sice jinak, ale neméně), představuje sociální stát ve spojení s technologiemi pokus, se tomuto určení vyhnout. To se (kromě faktu smrtelnosti) sice dosti daří, ale vzniká jakási nová forma osudovosti, generovaná příslušným úředním aparátem - pracující už nevyhlíží, zda bude pršet, ale třese se, zda se kdesi v centru neposune jeden z koeficientů na druhém desetinném místě a nezničí třeba obor, pro nejž byl po léta školen. Rozdíl je snad v tom, že osudová nepřízeň se tu neartikuluje smrtí, ale ztrátou životní smysluplnosti.
Stanislav KomárekSpasení těla - Moc, nemoc a psychosomatika

úterý 10. prosince 2013

Pravdy a neřesti

Je vždy podezřelé, když je nutno ustanovit výbor na obranu Jediné Pravé Pravdy. Pravda, na rozdíl od omylu či vědomé lži (ti, kdo nesílejí náš názor, musejí být buď hlupáci, nebo rafinovaní zlovolníci), přece jaksi víc váží, je podstatnější, stojí více sama sebou a nemusí být intenzivně podpírána a resuscitována. To je taky jediný znak, podle něhož se od lži pozná, podobně jako třeba ctnost oproti neřesti (neřest je to, co dlouhodobě vede ke zlému, nikoli to, co stojí v úředním seznamu neřesti).
Stanislav KomárekSpasení těla - Moc, nemoc a psychosomatika

pondělí 9. prosince 2013

Na jeden večer

Je charakteristické, že čím je charisma "podvodnější", tím je jeho účinek prudší a krátkodobější, ve stylu lásek na jediný večer či mediálních hvězdiček, které zazáří a pohasnou.
Stanislav KomárekSpasení těla - Moc, nemoc a psychosomatika

pátek 6. prosince 2013

Sen o smrti

Jedním z nejděsivějších snů bývá sen o smrti - ať už vlastní nebo někoho jiného. Měli bychom si pamatovat, že (jako všechno ostatní ve snu) i smrt je obvykle znamení, symbol. Zřídkakdy to znamená, že někdo opravdu zemře. Můžeš se sám sebe zeptat: "Co v mém životě umírá? Co se chýlí ke konci? Čeho už se nepotřebuji držet?" Pak se podívej na kontext - ostatní věci ve snu okolo umírající osoby. Hledej vodítka k tomu, co to může znamenat pro tvůj život. Pokud ten, kdo zemřel, byl tvůj přítel,pak se možná dějí nějaké změny v tvých vztazích. Jestliže jsi zemřel ty sám, a třeba jsi zrovna byl ve škole, možná je načase opustit svou roli studenta.
Julie Tallard Johnsonová: Bouřlivá léta

pondělí 2. prosince 2013

Tvořivý duch

Všichni se rodíme obdařeni vnitřním tvořivým duchem (hinduisté jej nazývají "vyšší Já našeho já"). Každý jsme nadaný něčím jedinečným. Všichni si v sobě neseme tvořivý potenciál - DÉŠŤ, který se touží rozpršet. Naše spisovatelská Já a tvořivé Já jsou jedno a totéž, a nemohou je umlčet žádná traumata, hrubé zacházení, nezájem okolí ani drogy. Tohoto tvořivého ducha nelze úplně zničit, ale může se stát tak malinkým, že z něj zbude jen dunivý zvuk vycházející hluboko z nás.
Závislost na drogách či alkoholu, projevy nenávisti a násilí, zanedbávání vlastních potřeb, nedostatek lásky a pozornosti od ostatních a jakýkoli jiný projev necitlivého zacházení ze strany druhých může způsobit, že se tvůj tvořivý duch skryje. Proto máš možná někdy pocit, že to chceš vzdát, že třeba ani nemáš chuť být naživu. Ale tvého tvořivého ducha nelze nikdy zničit - kdykoli se můžeš rozhodnout a svou tvořivou sílu zase probudit.

Julie Tallard Johnsonová: Bouřlivá léta