Láska je dar

Extrémní potřeba uznání své hodnoty a závažnosti a úsilí, které s tím souvisí, nevedou k úspěchu. Láska je dar. Není to něco, čeho by se dalo dobýt prací a úsilím. Láska existuje bezděky, je zdarma. Jinak to není láska, ale něco jiného, třeba výměnný obchod. Jen ten, kdo věří, že sám stojí za to, aby byl milován, může lásku integrovat. Řešení tkví ve větě: Nemusím dělat nic pro to, abych byl milován. Teprve když se člověk přestane shánět po lásce a nebojí se zůstat stát, teprve tehdy je schopen vysunout příslušná "tykadla" a poznat, kde mu kyne dar náklonnosti, aniž pro to musí cokoli dělat.

Heinz-Peter Röhr: Hysterie - strach z odmítnutí

Učit se odpouštět

Učit se odpouštět je tedy v první řadě zisk pro vlastní osobu. Teprve pak může člověk poznat, co vlastně skutečně chce. To uvolňuje energie a otevírá nové životní perspektivy. Trvat na výčitkách, vzteku a nenávisti je jistá cesta k bolesti a trápení, protože se tyto pocity nakonec obrátí proti člověku samému.

Heinz-Peter Röhr: Hysterie - strach z odmítnutí

Sisyfos

Sisyfos je podle řeckého mýtu odsouzen, aby den co den od slunka do slunka valil kámen na horu, ze které se mu skutálí zas dolů, sotva slunce zapadne. Příštího rána musí Sisyfos znovu valit kámen na horu. Zrovna tak se vede každému, kdo se snaží vypracovat se k pocitu vlastní hodnoty. Namáhá se, plahočí, aby dosáhl něčeho mimořádného nebo aby se přiblížil cíli. Ale není to nic platné. Sotva si pomyslí, že už je nahoře, kámen se mu skutálí, a on musí začít znovu. Pocit vlastní hodnoty se totiž nedá získat prací ani vybojovat. Ten člověk buď má, anebo nemá. Když si někdo myslí, že má zapotřebí propracovat se k pocitu vlastní hodnoty, už je pozdě. Ocitá se v začarovaném kruhu, který tak naléhavě líčí řecký mýtus.

Heinz-Peter Röhr: Hysterie - strach z odmítnutí

Hysterické hrátky

Typickou variantou hysterické hry je sexualizace vztahů. Tak například vysílá žena jednoznačné, obvykle přehnaně erotické signály a láká partnery. Jakmile však vezmou její signály vážně, jsou rozhořčeně odmítáni. Tato hra má dvojí cíl. Na jedné straně taková žena cítí, že má jako žena hodnotu, na druhé straně může demonstrovat sobě samé, že je mravná a nedá se jen tak svést.

Heinz-Peter Röhr: Hysterie - strach z odmítnutí

Panna a netvor, ošklivý žabák, čarodějnice a terapeut

Pro mnoho pohádek je typické, že hrdinka musí obejmout odporné, ohavné zvíře. Například v pohádce Panna a netvor překoná krásná dívka nakonec svou slabost v kolenou, svůj odpor, a souhlasí, že se z velkého soucitu provdá za ubohého netvora a opustí svého (incestního) otce. V tomto okamžiku se netvor mění na prince. V mnoha pohádkách je netvorem had nebo žába nebo osel či krokodýl a hrdinka jej dokáže políbit jen s nadpozemskou pomocí či vnuknutím, což se zde děje s pomocí staré čarodějnice z lesa. V klinických pojmech to znamená sebrat veškerou agresivní, sexuální a "chtonickou" energii, která leží nevysvobozena pod "krásným, poddajným" falešným self z dětství - něco, co se snáze řekne, než udělá, a co často vyžaduje vytrvalé povzbuzování od terapeuta, který, tak jako čarodějnice, má důvěru v útrapy života, již traumatizovaný pacient nemá.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Zničil jsem tě. Miluji tě.

Následně po "subjekt komunikuje s objektem" přichází "subjekt ničí objekt" (když se tento stává vnějškovým); a pak může přijít "objekt přežije zničení subjektem". Avšak přežití nemusí nastat. Do teorie objektních vztahů se tak dostává nový rys. Subjekt říká objektu: "Zničil jsem tě" a objekt je tam, aby přijal toto sdělení. Od nynějška subjekt říká: "Ahoj objekte!" "Zničil jsem tě." "Miluji tě." "Máš pro mě cenu, protože jsi přežil mé zničení." "I když tě miluji, tak tě také neustále ničím v (nevědomé) fantazii." Zde pro jedince začíná fantazie. Subjekt nyní může používat objekt, který přežil.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Spojení dvou světů, oplakání a láska

"Může se všechen tento tajný údiv a obnovená naděje a touha odehrávat v prožívaném životě, tj. v 'reálném' světě?" Jestlipak má magický vnitřní svět svoje místo ve vnějším životě? Jestlipak se může posvátný rozměr prožitků z dětství uchovat do dospělosti? Jsou sakrální svět a profánní svět slučitelné?
Na tyto dojímavé a trýznivé otázky má psychoanalýza bolestnou odpověď: "Ano, ale pouze s velkým úsilím a s velkým utrpením", s utrpením, v němž musí být iluze, spřádané - možná vůbec poprvé - kolem vnějšího "objektu", nakonec oplakány jen jako iluze, mají-li se rozvinout do zralé lásky. Zralá láska propůjčuje objektu jeho nezbytnou svobodu a oddělenost.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Opravdový člověk je ten...

Jungova původní formulace se dá parafrázovat následovně: [Opravdový] člověk je ten, v němž byl primární ego-komplex nahrazen nebo podstatně modifikován manifestací Self. Z toho plyne, že rozšíření vědomí nastalo prostřednictvím asimilace obsahu kolektivního nevědomí skrze transcendentní funkci. V tomto vývojovém procesu potkal člověk dvě primární archetypové postavy - dalo by se skoro říci osobnosti - a seznámil se s nimi v mnoha podobách. Jednou z nich je lepší aspekt Self, jejž Goethe představil jako Fausta a Nietzsche jako Zarathustru. Druhý je horší aspekt Self, představovaný u Goetha Mefistotelem a u Nietzeho "nejohyzdnějším člověkem". Každý, kdo prožil individuační proces, ví, že jedna z těchto postav v sobě skrývá druhou ... což vede ke starému přísloví "Je-li přítomen Bůh, Ďábel je nedaleko".

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Satan

Cituje poznání Starého zákona, kde se ukazuje, že původní představa Satana nebyla personifikována jako postava, ale byla slovesem s  významem "překážet". Teprve později se stala "protivníkem" a ještě později byla začleněna do Božství (Self) jako "druhá ruka" (hněv) Boží.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Ztráta duše a posedlost

Je-li komplex z osobního nevědomí disociován, člověk prožívá pocit ztráty. ... (Primitivní člověk by správně mluvil o ztrátě duše, protože určité části duše se skutečně ztratily.) Naopak, když se takový komplex znovu stane vědomým, například díky psychoterapeutické léčbě, zažívá člověk nárůst síly. Mnoho neuróz se vyléčí tímto způsobem. Avšak na druhé straně, když se komplex kolektivního nevědomí spojí s egem ... je pociťován jako podivný, zvláštní ... fascinující ... ale také nebezpečný. Spojení kolektivního obsahu s egem vždy vytváří stav odcizení. ... Vniknutí tohoto cizorodého obsahu je charakteristickým symptomem signalizujícím nástup mnoha duševních nemocí. Pacienti jsou zaplaveni podivnými monstrózními myšlenkami, celý svět se zdá změněný, lidé mají hrůzné, pokřivené tváře a tak dále. (Primitivní lidé vnímají tuto úroveň komplexu jako posedlost duchem.)

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Domovní jistič duše

Tento proces by se dal představit jako domovní elektrický jistič. Přijde-li příliš mnoho elektřiny, tj. více než může elektrické vedení v domě bez poruchy unést, jistič se rozpojí a spojení s vnějším světem je přerušeno. Avšak v duši je tento proces mnohem složitější, neboť jsou tam dva zdroje energie - jednak vnější a jednak vnitřní svět, nevědomí. Takže když se duševní jistič rozpojí, přeruší oba. Člověk musí být chráněn proti nebezpečné stimulaci z vnějšího světa, ale také z oněch potřeb a přání, jež přicházejí z hloubi jeho nitra.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Živoucí mrtvola

Její vnitřní život byl narušován morbidními pocity, že je živoucí mrtvolou, a byl plný silného vzteku, jenž se projevoval v hrůzostrašných představách o mrzačení a čtvrcení těla. Tyto obrazy amputace, usekaných zápěstí, rukou a hlav se spontánně objevovaly v jejím uměleckém díle a všichni kromě pacientky tím byli znechuceni.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Démonický ochránce a pronásledovatel

"Již nikdy více," říká náš tyranský hlídač, "nebude traumatizovaný osobní duch tohoto dítěte tak hrozně trpět! Již nikdy více nebude stát takto bezbranný tváří v tvář kruté realitě. ... Než k tomu dojde, tak jej rozmetám na střepy [disociace], nebo jej zabedním a uklidním fantaziemi [schizoidni distancování], nebo jej umrtvím omamnými látkami [závislost], nebo jej budu pronásledovat, aby nezatoužil po životě v tomto světě [deprese]. ... Tímto způsobem uchovám to, co ještě zbývá z tohoto předčasně ukončeného dětství - z nevinnosti, která trpěla příliš brzy!"
Navzdory tomu, že náš ochránce-pronásledovatel má jinak dobré úmysly, číhá v těchto archetypových obranách tragédie.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu

Válečník a Kouzelník

Potřebujete-li ve svém životě více Válečníka, můžete začít tím, že se jednou večer zvednete od televize a donutíte se ke svižné procházce. Nebo načnete s karatem či s pravidelným cvičením. Začněte třeba s nezaplacenými složenkami na vašem stole. Vyskočte. Chce to pohyb. Dělejte něco! Samotné vás překvapí, jak rychle se začnete v mnoha aspektech svého života chovat jako Válečník.
Je-li vám zapotřebí využívat vědoměji energie Kouzelníka, tvařte se příště, až za vámi někdo přijde pro radu. jakoby jste skutečně nějakou radu měli. Chovejte se jakoby jste skutečně znali něco, co druhému může pomoci porozumět lépe jeho problému. Donuťte se pozornému vyslechnutí tohoto člověka. Pokuste se na okamžik vyhnat ze své mysli vlastní problémy a soustřeďte se na problém, o který se s vámi ten druhý snaží podělit. Hluboce se zamyslete a pokuste se onomu člověku věnovat co nejvíce ze své nahromaděné životní moudrosti. Máme jí totiž všichni mnohem více, než si myslíme.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Myšlenky mění svět

Jde o to, že právě ty obrazy a myšlenky, které ve své mysli vyvoláváme, do značné míry určují nejen to, jak se nám věci jeví, ale také to, jaké ve skutečnosti jsou.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Vnitřní rozhovor

E: Kdo jsi? (Odmlka) Kdo jsi? (Odmlka) Co chceš? (Dlouhá odmlka) Ať jseš kýmkoliv, mám s tebou problémy.
P: A není to sranda?
E: Ah, takže tam opravdu někdo je?
P: Ty seš chytrej jak opice. To víš, že tady někdo je. Byl bych rád, kdybych mohl říct to samý o tobě. Moc rozumu's nepobral!
E: Co ode mě chceš?
P: No, nech mě přemejšlet. (Odmlka) Ty dobře víš, co chci, ty pitomče. Chci ti udělat ze života peklo.
E: Ale proč?
P: Proč? (Posměšně) Protože to je sranda. Ty si o sobě myslíš, jakej nejseš borec. Ale představ si, kdyby tě teď vyrazili! Chlape, kdo by byla sranda!
E: Kdo jsi?
P: Mý jméno není důležitý. Důležitý je, že jsem tady.
E: Proč chceš udělat z mého života peklo? Proč z toho máš legraci?
P: Protože ty si takovej ubohej život zasloužíš. Já jsem ubohej.
E: Proč jsi ubohej?
P: Díky tomu, cos mě udělal.
E: Já udělal tobě?
P: Vůbec se o mě nestaráš, netvař se, že jo.
E: Já se starám. Chci se starat.
P: Jo, protože se necejtíš dobře.
E: To je pravda. My dva se spolu musíme domluvit.
P: No to teda nemusíme. Nejdřív tě musí vyhodit.
E: Já nedovolím, aby mě kvůli tobě vyhodili.
P: Tak mě v tom zkus zabránit!
(...)
P: Zapomeneš na všechny ty tvoje skutečný pocity o okolních věcech - všechny pocity, rozumíš. Jseš posera. Já jsem tvý pocity, tvý skutečný pocity. Občas chci bejt naštvanej, občas chci mít opravdovou radost! Ale ty se pořád motáš kolem a honíš si triko. Tvoje síla je ve mně, hochu. Já jsem tvý skutečný já!
E: Chci se stát tvým přítelem. A... chci, abys byl mým. Ty nejsi já. Mám své vlastní názory a chci, abys je vyslechl. Ale teď opravdu obrátím list. Na druhou stranu tě zase nemůžu nechat, aby sis v práci plácal, co chceš. Když se naštvu, tak se naštveš taky. Jsme v tom jeden jako druhý, chápeš.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Pornografie

Tento popis také přesně vystihuje to, co starověká náboženství označovala jako modlářství. Vášnivý Milovník nevědomky věnuje nepočetným fragmentům své zkušenosti veškerou moc Jednoty, kterou nemůže nikdy dosáhnout. Projevuje se to také v zajímavém fenoménu, jaký, jsou pornografické sbírky. Muži pod vlivem rozkladné energie Vášnivce velice často hromadí obrovské spousty fotografií nahých žen, které pořádají do skupin nazvaných "prsa", "nohama" a podobně. Pak si kolem sebe rozloží všechna prsa a budou se kochat pohledem na ně a jejich porovnáváním. To samé budou dělat s "nohama" a dalšími částmi ženské anatomie. Obdivují krásu jednotlivých částí, nedokáží postihnout ženu jako celistvou bytost ve fyzickém a psychologickém smyslu. Zcela jistě pak nejsou schopni vidět ženu jako jednotu těla a duše, jako celého člověka, se kterým mohou navázat intimní, lidský vztah.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Ztopořený penis

Ztopořený penis je pochopitelně sexuálním symbolem. Současně je však symbolem samotné životní síly. Krev byla pro lidi ve starověku nositelem ducha, energie a duše. Jakmile tedy krev ztopořila penis, stal ze ztělesněním ducha prostřednictvím těla. Živoucí síla (vždy chápána jako božská) tak vstupovala do světského světa hmoty a lidského života.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Zlý kouzelník

Aktivní pól stínu Kouzelníka je svým způsobem "mocným stínem". Muž pod vlivem tohoto stínu nevede druhé tak, jak to činí Kouzelník, on je ovládá způsoby, které nejsou na první pohled zřejmé. Nemá zájem o iniciaci ostatních v poznenáhlých stupních, které dokáží integrovat a zvládat, s cílem dovést je k lepšímu, šťastnějšímu a plnějšímu životu. Manipulátor je místo toho manévruje tak, že jim odpírá informace, které mohou potřebovat ke svému vlastnímu dobru. Za to malé množství informací, které poskytuje, si nechává dobře platit. Je však přesně odměřená pro účely demonstrace jeho nadřazenosti a velké učenosti. Stínový Kouzelník není jenom odtažitý, je také krutý.
(...)
Tento mocný Stín je však patrný i u mnoha mužů věnujících se moderní medicíně. Je všeobecně známo, že nejvíce peněz vydělávají specialisté uvedení do exkluzivních oborů znalostí. Bez pochyby existuje celá řada specialistů, kteří se skutečně zajímají o dobro svých pacientů. Mnozí však pacientům zatajují řadu podstatných detailů nutných k porozumění tomu, co jim chybí. (...)
Narůstající složitost zákona a kódovaného jazyka soudních jednání a dokumentů (ať už dále slouží čemukoliv jinému) široké veřejnosti jasně označují: "My, příslušníci právní profese, máme přístup ke skrytému vědění, které vám může přinést obrovský prospěch, nebo vás může zničit. Poté, co jsme vám za naše služby naúčtovali náš neslýchaný poplatek, můžete, ale také nemusíte, z našeho kouzla načerpat nějaký prospěch."

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Vitalita

Avšak jakmile cítíme, že nejsme s Válečníkem v kontaktu, jsme posedlí jeho pasivním pólem. Stanou se z nás zbabělí masochisté. Budeme snít, nebudeme však schopni jednat dostatečně rozhodně na to, abychom těchto snů dosáhli.  Bude nám scházet vitalita a budou nás přepadat deprese. Budeme postrádat schopnost snášet bolest nutnou k dosažení jakéhokoliv smysluplného cíle. Chodíme-li do školy, nejsme schopni vypracovat své úkoly, nenapíšeme své slohové práce. Pokud jsme členem obchodního oddělení a dostaneme na starost nový region, budeme sedět v kanceláři a civět na mapu a na seznam kontaktů, které musíme vybudovat, nedokážeme se však přemoci zvednout telefon a někomu skutečně zavolat.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Krutost

Za příklad první podoby krutosti nám může posloužit cvičení, které aplikovali nacisté při tréninku jednotek důstojníků SS. Účastníci důstojnického výcviku chovali štěňata, o která se museli všestranně starat, museli nad nimi bdít, když byla chorá, krmili je a koupali hráli si s nimi. Pak v libovolném okamžiku, určeném trenérem, dostali muži rozkaz štěňata zabít, přičemž nesměli projevit sebemenší lítost. Tento trénink bezcitného sadismu byl evidentně velice úspěšný, protože muže proměňoval ve vraždící stroje, kteří vedli koncentrační tábory.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Šerm

Šermíř totiž netrénuje pouze své tělo, trénuje i svoji mysl. Učí se myslet s rychlostí blesku, vyhledávat nechráněná místa v soupeřově postavení a pohybech, krýt se, útočit a zasahovat soupeřovo tělo. Jeden univerzitní student hovořil o tom, jak se po zápisu na šermířský kurz zlepšily jeho školní výsledky. Byl náhle schopen s neuvěřitelnou jasností identifikovat hlavní body náročné přednášky, zpozorovat slabiny argumentů, kterými je určitá teorie podložena, pochybovat o určitých výrocích s takovou přesností a jistotou, která pro něho byla dříve zcela neznámá. Dokázal nyní nutit přednášející a spolužáky k tomu, aby jejich slova buď dávala smysl, nebo aby je přehodnotili. Přesně věděl, co se chce naučit. A věděl také, jak toho chce dosáhnout.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Nefritový

Nefritový penis muže zapadá do yinové vagíny ženy, růžový jazyk ženy vstupuje do mužových úst, dávaje tak i ženě šanci jakési iniciativy, šanci se nějak projevit, aby i v tomto smyslu byla jejich rozkoš jaksi vzájemná a vyvážená, aby se žena necítila pořád tak pasivní a upozaděná.

Li Yu: Rouputuan - meditační rohožky z masa (The Carnal Prayer Mat)

Bilancování ženy

Nutno říci, že Aromě několik dní ta příhoda taky nešla z hlavy, začalo jí to zajímat, docela ráda by toho úžasného cizince viděla, ale když přešlo několik dní a nikdo se neobjevil, pustila ho z hlavy. Až teď, když se z nenadání dostavili tihle dva maličko zvláštní kupci, vybavila si při pohledu na tu mimořádně pohlednou tvářičku jednoho z nich někdejší rozmluvu s tehdy tak vyplašenou sousedkou a po odchodu těch dvou začala přemítat, jestli to nebude zase on, ten, co o něm tenkrát byla taková řeč. Kdyby šlo jen o to, jak vypadá, říkala si, všechna čest, asi opravdu první mezi všemi, jenže co já vím, co je vespod, jestli je to k čemu, aby to vůbec stálo za to, když už by měl člověk dát všanc dobré jméno. Kdyby to stálo za to, tak co by ne, ale mělo jít jen o tu figuru, o ten zevnějšek, to si ho sem můžu přivábit denně, ať si nakupuje, ať si toká, pokocháme se pěknou tvářičkou, ale dost! K čemu taky? Jenže on tu vedl takové docela divné řeči, co to tu začal plést, prý k večeru zajde něco zkontrolovat, on sice jako mluvil o stříbře, ale to mohlo mít taky docela jiný smysl. A co když se tu večer opravdu objeví, co budu dělat? Vyprovodit ho? Nechat ho? A třeba na celý život si zkazit reputaci? Musím se nějak rozhodnout, lámala si hlavu Aroma.

Li Yu: Rouputuan - meditační rohožky z masa (The Carnal Prayer Mat)

Vnitřní malý tyran

Malý tyran bojující proti své lidské přirozenosti je perfekcionistou. Klade si nesplnitelné cíle a proklíná se (právě tak, jako to dělala jeho matka), když se mu tyto požadavky předkládané dítětem v jeho nitru nedaří plnit. Tyran nutí muže k vyššímu a lepšímu výkonu, přičemž s výsledkem není nikdy spokojen. Tento nešťastník se stává otrokem (stejným, jako byla jeho matka) velikášského dvouletého dítěte ve svém nitru.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Všechny ženy patří Králi

V příběhu o králi Davidovi a Batšebě byla i Batšeba ženou jiného muže - Uriáše Chetitského. Jednoho dne se David procházel po střeše svého paláce, když z výšky zahlédl koupající se Batšebu. Tímto pohledem byl tak vzrušen, že pro ni nechal poslat a donutil ji, aby s ním sdílela lože. Vzpomeňme si, že teoreticky patří všechny ženy v království králi. Ony však patří archetypu Krále, nikoliv smrtelnému králi. David se nevědomě identifikoval s energií Krále, a nejenomže si přivlastnil Batšebu, navíc nechal zavraždit Uriáše, jejího manžela. Naštěstí pro království měl David svědomí zosobněné prorokem Nathanem. Ten před něj přestoupil a vmetl mu vinu do tváře. Budiž Davidovi připsáno ke cti, že vinu přiznal a svého činu litoval.

Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Ženské tělo

Malajec se upokojil: "Tak platí. Ale ještě něco. Každý má svůj vkus, každému se může líbit něco jiného, já můžu říct o některé, že se mi líbí, vám se líbit nemusí. Takže když jsem našel tři ženy, ještě to neznamená, že jsem se trefil do vašeho vkusu. Tak se vás raději předem zeptám. Máte radši tlustší nebo hubenější?"
Student Večerka opatrně pravil: "Ženské tělo má své zvláštnosti, některé kypré má svůj půvab, některé hubenější má taky svůj půvab. Jenom nesmí té kypřejší nic vyhřezávat přes šaty a té hubené zas nesmějí být vidět kosti. Když je u obou, u té kypré jako u té hubenější, všechno jak má být, tak je to vlastně vždycky dobré!"

Li Yu: Rouputuan - meditační rohožky z masa (The Carnal Prayer Mat)

Dávání síly

Řekl, že jsme vždycky potřebovali být schopní dávat. Protože jsme ale nevěděli, v jaké oblasti nebo jakým směrem, dávali jsme vždycky sami sebe místo svojí síly, protože jsme neměli žádnou sílu, o niž bychom se mohli podělit. A že se dokážu naučit sdílet svou sílu a nevzdávat se části sebe sama. Že moje síla je jediné, co skutečně můžu lidem dávat, a moje zkušenosti a naděje. Ale pokud jde o něco hmatatelného, čeho by se mohli chytit, pak je to moje síla. Moje naděje ale ještě nejsou jejich nadějemi, dokud nemají vlastní sílu. A moje zkušenosti jsou jenom mostem ke spojení s jejich mostem. Naše společná zkušenost je vědět, jak kráčet vzájemně po svých cestách.

Eligio Stephen Gallegos: Osobní totem

Zlatá střední cesta pro dva

Jestliže se nemůžete setkávat s někým na principu zlaté střední cesty a být oba takoví, jací jsme, pak skutečně není potřeba s takovým člověkem něco sdílet.

Eligio Stephen Gallegos: Osobní totem

Potřeba srovnávat se

To je naše významné lidské zranění! Právě to se nám stávalo ve škole. Byli jsme tak moc srovnáváni mezi sebou navzájem nebo s nějakým průměrem, střední hodnotou, konceptem, že sami o sobě uvažujeme primárně ve srovnání s tímto zobecněním. Pokud Metoda osobního totemu něčemu napomáhá, mělo by to být to, že začneme přijímat, respektovat, vážit si toho, kým jsme v celé své jedinečnosti, a přestaneme si myslet, že bychom měli být nějakým způsobem jiní.

Eligio Stephen Gallegos: Osobní totem