Vybudovat

Když někdo říká, že chce vztah nebo partnera, vzniká tím dojem něčeho hotového, co je zapotřebí pouze najít. Zastírá se tím fakt, že vztah je vždycky a v každém případě nutné vybudovat, protože ve skutečnosti je vztah jen příběhem vzájemných reakcí na toho druhého. 

Michale Mary: Kde jsi?

Vztah

Vztah je příběh vzájemných reakcí.

Michale Mary: Kde jsi?

Opozice davu

Kdo má natolik silné přesvědčení, že se postaví vůči davu do opozice, je spíše výjimkou než pravidlem, výjimkou, jíž se mnohdy obdivují pozdější staletí, ale jíž se většinou vysmívají současníci.

Erich Fromm: Lidské srdce

Hřích

Starý zákon nestojí ještě na stanovisku, že člověk je od základu zkažený. Neposlušnost Adama a Evy vůči Bohu se tu nenazývá hříchem; nikde tu není ani zmínka o tom, že by tato neposlušnost člověka zkazila. Naopak, neposlušnost je tu podmínkou lidského sebeuvědomění, lidské schopnosti volby, a tak je ve svém posledním důsledku tento první akt neposlušnosti člověka jeho prvním krokem ke svobodě. Zdá se, že neposlušnost Adama a Evy byla dokonce součástí božího plánu, neboť, jak má za to myšlenka vskutku prorocká, je člověk právě proto, že byl vyhnán z ráje, schopen vytvářet své vlastní dějiny, rozvíjet své lidské schopnosti a dosáhnout nové harmonie mezi sebou a přírodou, a to jako plně vyvinutý jedinec, na rozdíl od harmonie dřívější, kdy ještě takovýmto plně vyvinutým jedincem nebyl.
(...)
V průběhu vývoje křesťanské církve byla Adamova neposlušnost pojata jako hřích. A to ve skutečnosti jako hřích tak těžký, že zkazil jeho přirozenost a s ní i přirozenost všech jeho potomků. Člověk se nemůže nikdy z této své zkaženosti vymanit vlastním úsilím. Lidskou zkaženost mohl odstranit jenom božský akt milosti, vystoupení Krista, který pro člověka zemřel; zároveň tak byla poskytnuta možnost spásy těm, kdo Krista přijali.

Erich Fromm: Lidské srdce

Moc

Hlavním nebezpečím pro lidstvo je obyčejný člověk s neobyčejnou mocí - a žádný ďábel nebo sadista.

Erich Fromm: Lidské srdce

Skupina

Jedna cesta je podrobit se a ztotožnit se s osobou nebo skupinou, jež má moc. Při této symbolické účasti na životě jiné osoby má člověk iluzi, že jedná, zatímco se ve skutečnosti pouze podrobuje a stává se jaksi částí těch, kdo jednají.

Erich Fromm: Lidské srdce

Ponížit a zotročit

Ponížit ho a zotročit, to vše jsou jenom prostředky k tomuto cíli, a nejradi-kálnějším prostředkem je nechat ho trpět, poněvadž neexistuje jiná větší moc nad jiným člověkem než přinutit ho, aby se podrobil trápení, aniž je schopen se bránit.

Erich Fromm: Lidské srdce

Tvořivost a destruktivnost

Jediný způsob jak léčit destruktivnost jakožto kompenzaci je rozvinout v člověku jeho potenciální tvořivost, rozvinout jeho schopnost produktivně využívat svých lidských sil.

Erich Fromm: Lidské srdce

Umět argumentovat

Zvítězíte, protože máte více než dost brutální síly. Ale nikoho nepřesvědčíte. Neboť abyste mohli přesvědčit, museli byste umět argumentovat. Abyste však mohli argumentovat, potřebovali byste mít to, co vám schází: rozum a v boji právo na své straně.

Erich Fromm: Lidské srdce

Láska k životu a smrti

Láska k životu je právě tak nakažlivá jako láska ke smrti.

Erich Fromm: Lidské srdce

Překonat

Význam fenoménu narcismu z eticko-spirituálního hlediska se ujasní, uvážíme-li, že podstatu učení všech velikých humanistických náboženství můžeme shrnout do jedné věty: Cílem člověka je překonat vlastní narcismus.

Erich Fromm: Lidské srdce

Jako zvíře

To, čemu říkáme zdravá osobnost, závisí na obecném rámci vztahů v dané kultuře. Podle teutonických Berserků by mohl být "zdravým" člověkem jenom ten, kdo by byl schopen počínat si jako dravé zvíře. Týž člověk by byl dnes psychotikem. Všechny archaické formy mentální zkušenosti - nekrofilie, krajní narcismus a incestuální symbióza - které v té či oné formě tvořily "normál", nebo dokonce "ideál" regresivně archaických kultur, poněvadž lidé zde byli spjati společnými archaickými sklony, jsou dnes označovány jako vážné formy mentální patologičnosti. Ve své méně intenzivní formě, oponují-li jim proti-kladné síly, jsou tyto archaické síly potlačeny a výsledkem této represe je "neuróza".

Erich Fromm: Lidské srdce

Grown-ups

“Dunno. Why do you think she’s scared of anything? She’s a grown-up, isn’t she? Grown-ups and monsters aren’t scared of things.” “Oh, monsters are scared,” said Lettie. “That’s why they’re monsters. And as for grown-ups . . .” She stopped talking, rubbed her freckled nose with a finger. Then, “I’m going to tell you something important. Grown-ups don’t look like grown-ups on the inside either. Outside, they’re big and thoughtless and they always know what they’re doing. Inside, they look just like they always have. Like they did when they were your age. The truth is, there aren’t any grown-ups. Not one, in the whole wide world.” 

Neil Gaiman: The Ocean at the End of the Lane

Podvolit se

Už dlouho jsem věděla, že žádnou jinou nevystavil tomu, čemu jsem se od něj musela podvolit já, a že mučení, jimž mne podroboval, mi propůjčovala v jeho očích hodnotu, které žádná jiná žena dosáhnout nemohla.

Edith Templetonová: Gordon

Čtyři profese

Moje matka říkávala, že existují čtyři profese, ve kterých muži nejsou muži, tedy chci říct, že člověk je nevnímá jako muže: holič, krejčí, sluha a doktor. Protože tihle všichni vídají ženy více či méně svlečené a nepočítá se to.

Edith Templetonová: Gordon

Mít strach

Mít strach neznamená, že nejsi silná. Znamená to jen to, že jsi člověk.

Eva Berlinová: Hrana Touhy

Pamětníci

Na filmu pro pamětníky je ve tři ráno něco příjemného a zároveň samotářského.

Eva Berlinová: Hrana Touhy

To hrozné v nás

Téměř všechno hrozné v nás je ve své nejhlubší podstatě čímsi bezbranným, co potřebuje naši pomoc.

Rainer Maria Rilke citovaný v Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Špatné střípky

Zlo v lidské psychice pochází z naší neschopnosti spojit a uvést v soulad střípky vlastních zkušeností. Jestliže přijmeme vše, čím jsme, i to špatné, dojde k transformaci toho špatného.

Andrew Vard Schmookler citovaný v Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Strachy, obsese, závislosti a skryté potřeby

Strachy, obsese a závislosti, to vše jsou části nás samotných, jež se staly "démonickými" tím, že došlo k jejich odštěpení z celku, nechceme s nimi nic mít a bojujeme proti nim. Pokud se od svých démonů snažíme uprchnout, pronásledují nás. Bojujeme-li s nimi coby se silami bez formy, dáváme jim sílu a můžeme jim dokonce zcela podlehnout. (...)
Člověk, jenž bojuje s depresí, aniž by se vyrovnal s její podstatou, může nakonec spáchat sebevraždu. Je potřeba, abychom si uvědomili bezvýslednost boje, a utápět se v pocitu, že jsme pronásledováni  vnějšími okolnostmi, také není žádné řešení. Je potřeba, abychom svým démonům dali podobu, a těm částem, jimiž se cítíme pronásledováni, dali možnost se projevit. Tím, že se jimi budeme zabývat, se můžeme dostat ke zdroji tohoto jednání a proměnit ho ve svého spojence. Neznamená to, že budeme holdovat nějakému destruktivními jednání, ale že si uvědomíme své pod povrchem skryté potřeby.

Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Boží pravda

V dnešních bojích se každá ze soupeřících stran ztotožňuje s boží pravdou a s dobrem a prohlašuje, že bojuje proti zlu. Polarizace na dobro a zlo ospravedlňuje násilí coby nezbytnou oběť, kterou je nutno přinést a strpět pro dosažení vítězství.

Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Nasycení

Nasycení našich bohů a démonů k jejich plné spokojenosti paradoxně neznamená jejich posilování. Namísto toho dovoluje energii, jež v nich byla uzavřená, stát se pro nás přístupnou. Tímto způsobem se vysoce napjaté emoce, které byly potlačované vnitřním konfliktem, uvolní a promění v cosi přínosného.

Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Démoni

Démoni, to jsou naše posedlosti a strachy, chronické nemoci nebo běžné problémy, jako jsou deprese, úzkosti a různé závislosti.

Tsultrim Allione: Pečuj o své démony

Bezcitně asexuální Ježíš

Člověk nemusí být žádným odborníkem, aby si povšiml nesouladu mezi Ježíšem evangelií a Ježíšem, jež je objektem víry a uctívání. Ten první Ježíš je mimořádně laskavý, otevřený, přijímající a chápavý vůči lidem, kteří v otázkách své sexuality očividně tápají. Evangelijní Ježíš je také intimní, citový, tělesně expresivní, a dokonce v mnoha ohledech smyslný. Naopak Ježíš v ústech moralizujícího kazatele je nelidsky čistý a bezcitně asexuální.
(...)
Ježíš, jakého já vidím v kanonických evangeliích, je sexuální muž žijící v celibátu nebo celibátní milenec. V naší době by vyvolal skandál, stejně jako ho vyvolal tehdy, protože toleruje tolik lidskosti. Na první pohled se to může jevit jako rozpor, být počestný a zároveň mravně tolerantní, ale Ježíšův celibát podle všeho nikdy není úzkostný ani represivní. Umožňuje mu milovat s otevřenou náručí a je natolik nedílnou součástí jeho filozofie a stylu, že nepotřebuje odsuzovat ostatní za jejich sexuální způsoby. Moralistické soudy vždy prozrazují zmatek a nejistotu člověka, který je pronáší, avšak u Ježíše není ani náznak této neurózy, jaká někdy postihuje jeho následovníky.

Thomas Moore: Duše sexu

Vlasy

Mnich si vyholuje hlavu ve jménu transcendentní spirituality, zatímco člověk provozující jinou, více pozemsky orientovanou spiritualitu, neméně důležitou a neméně ctnostnou, si splétá vlasy do copánků nebo vylepšuje svůj vzhled pomádou. Muž nebo žena, kteří stojí před zrcadlem a upravují si rozcuchané vlasy, provozují rituál, skutečný rituál Afroditina náboženství. Česání vlasů je způsobem péče o duši. Samozřejmě to může být prázdné a narcistické, ale každá lidská činnost může být buď ryzí ve své neuvědomělosti, anebo neurotická ve svém egoismu. Afrodita je tváří duše a její svět lákavé krásy a péče o tělo je platnou a účinnou cestou k duši.

Thomas Moore: Duše sexu

Postřelená

Když mi bylo sedmnáct, postřelil mě neznámý násilník. Tenkrát jsem se domnívala, že mě (a nikoho jiného) to potkalo proto, že jako člověk za nic nestojím, tedy jinými slovy, že jsem si zasloužila, aby mě střelil. Později v životě jsem změnila názor a začala jsem této události přikládat význam jiný. Rozhodla jsem se, že tak vážné zranění znamená, že jsem se mohla poučit o zdraví a uzdravování, a to zásadním způsobem, který bych za jiných okolností nebyla schopna akceptovat.

Denise Linn: Trénink duše

Změna

• "Mám depresi" se může změnit ve větu "Je toho na mě trochu moc." 
• "Jsem k smrti utahaný" se může změnit ve větu "Zrovna si dobíjím baterie." 
• "Mám vztek jako nikdy" se může změnit ve větu "To mi krapet hnulo žlučí."
• "Jsem osamělá" se může změnit ve větu "Jsem otevřená lásce."
• "Jsem přepracovaná - přetížená" se může změnit ve větu "Namáhám se proto, abych objevila hranice svých schopností."
• "Nevím, kam dřív skočit" se může změnit ve větu "Rozšiřuji si obzory" nebo "Zjišťuji, co všechno zvládnu."
• "Nic mi nechybí" se může změnit ve větu "Jsem v pohodě!"
• "Jsem v pořádku" se může změnit ve větu "Mám se báječně."
• "Je mi dobře" se může změnit ve větu "Líp mi snad ještě nebylo."

Denise Linn: Trénink duše

Krásná stoka

Denně znovu a znovu potřísňovaná připadala si doslova jako stoka, jako ona hříšnice, zmiňovaná Písmem svatým. A přece ty části jejího těla, jež byly hanobeny neustále a pozvolna ztrácely vnímavost, jí zároveň začínaly připadat jako by krásněly, stávaly se šlechetnějšími: její ústa, která musela svírat anonymní údy, prsy laskané cizíma rukama, i neustále hanobený klín. Samotnou ji překvapovalo, že by ji stav, kdy se proměnila v prostitutku, měl zušlechťovat či dodávat jí větší důstojnosti, a přece důstojnost byla to pravé slovo.

Pauline Réage: Příběh O

Láska

Existuje stěží jiné slovo, jehož obsah je ještě mnohoznačnější a matoucí než slovo "láska". Toto slovo označuje téměř každý cit s výjimkou nenávisti a hnusu. Zahrnuje všechno od lásky ke zmrzlině až k lásce k symfonii, od nejvlažnější sympatie až k nejsilnějšímu pocitu těsné blízkosti.

Erich Fromm: Člověk a psychoanalýza

Zamilovanost

Často se lidé domnívají, že zamilovat se je již vyvrcholením lásky. Ve skutečnosti je to však pouhý začátek, jenom příležitost, jak k lásce dojít.

Erich Fromm: Člověk a psychoanalýza