pátek 26. dubna 2013

Vnitřní rozhovor

E: Kdo jsi? (Odmlka) Kdo jsi? (Odmlka) Co chceš? (Dlouhá odmlka) Ať jseš kýmkoliv, mám s tebou problémy.
P: A není to sranda?
E: Ah, takže tam opravdu někdo je?
P: Ty seš chytrej jak opice. To víš, že tady někdo je. Byl bych rád, kdybych mohl říct to samý o tobě. Moc rozumu's nepobral!
E: Co ode mě chceš?
P: No, nech mě přemejšlet. (Odmlka) Ty dobře víš, co chci, ty pitomče. Chci ti udělat ze života peklo.
E: Ale proč?
P: Proč? (Posměšně) Protože to je sranda. Ty si o sobě myslíš, jakej nejseš borec. Ale představ si, kdyby tě teď vyrazili! Chlape, kdo by byla sranda!
E: Kdo jsi?
P: Mý jméno není důležitý. Důležitý je, že jsem tady.
E: Proč chceš udělat z mého života peklo? Proč z toho máš legraci?
P: Protože ty si takovej ubohej život zasloužíš. jsem ubohej.
E: Proč jsi ubohej?
P: Díky tomu, cos mě udělal.
E: udělal tobě?
P: Vůbec se o mě nestaráš, netvař se, že jo.
E: Já se starám. Chci se starat.
P: Jo, protože se necejtíš dobře.
E: To je pravda. My dva se spolu musíme domluvit.
P: No to teda nemusíme. Nejdřív tě musí vyhodit.
E: Já nedovolím, aby mě kvůli tobě vyhodili.
P: Tak mě v tom zkus zabránit!
(...)
P: Zapomeneš na všechny ty tvoje skutečný pocity o okolních věcech - všechny pocity, rozumíš. Jseš posera. Já jsem tvý pocity, tvý skutečný pocity. Občas chci bejt naštvanej, občas chci mít opravdovou radost! Ale ty se pořád motáš kolem a honíš si triko. Tvoje síla je ve mně, hochu. Já jsem tvý skutečný já!
E: Chci se stát tvým přítelem. A... chci, abys byl mým. Ty nejsi já. Mám své vlastní názory a chci, abys je vyslechl. Ale teď opravdu obrátím list. Na druhou stranu tě zase nemůžu nechat, aby sis v práci plácal, co chceš. Když se naštvu, tak se naštveš taky. Jsme v tom jeden jako druhý, chápeš.
Robert Moore, Douglas Gillette: Král, válečník, kouzelník, milovník

Žádné komentáře:

Okomentovat