Ne, není to fér

Každá společnost či kultura dává přednost a nechává vyniknout určitým seskupením vlastností více než jiným. Některé úspěšnější a více zastoupené typy mohou mít sklon určovat ostatním, jak mají věci dělat, mít více možností uplatnit své přednosti, ale také méně příležitostí vidět své slabiny a nedostatky. Naopak menšinové a z hlediska daného společenství méně šťastně vybavené typy se musejí propracovávat k úspěchům obtížněji, nesnadněji se uplatňují, ale bývají zase méně náchylné nechat se unést kolektivními iluzemi.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Pozn: Když už jsme u toho, je zajímavé, že se někdo snaží zpětně určovat typologii historických osobností. Ovšem ještě mnohem zajímavější je, když se někdo snaží tuto typlogii určovat i u fiktivních filmových postav. 8-)

Každej jsme jinej že? Aneb proč se zajímat o typologii osobnosti

Ilustrace z Flicrku od H.Kopp-Delaney.

Budeme lépe schopni pochopit, co se kolem nás děje. Například, proč právě my máme trvalá nedorozumění s tím či oním člověkem, zatímco jiní s ním vycházejí dobře, proč nás druzí nepochválí za něco, co pokládáme za důležité a na co jsme pyšní. Proč nemůžeme naše děti, partnery či podřízené přimět k tomu, aby něco udělali způsobem, který pokládáme za správný, anebo to udělali vůbec. Budeme možná ke svému okolí tolerantnější a lépe se vyrovnáme s náladami a stavy, které nás přivádějí do zoufalství či na pokraj nepříčetnosti. V neposlední řadě budeme lépe schopni ocenit přínosy ostatních, odhlédnout od různých, nám nemilých rysů jejich projevů a uvědomit si, že přinášejí něco, co bychom sami asi nedokázali a na co bychom možná sami od sebe nepřišli.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Pozn.: Při čtení téhle knížky jsem měl po letech prvně pocit, že mi nad všemi těmi osobnostními typy začíná aspoň malinko svítat (do té doby to pro mě ze všech textů byl spíš naprostý chaos, pavěda či téměř šarlatánství). Jestli to ale pro mě někdy bude takové jako v odstavci výše, to vážně netuším. Ale jako bylo by to asi fajn, že? 8-)

Daleko je někdo daleko až moc

V potenciálně intimních vztazích, kdy přeskočí první jiskřička sexuální přitažlivosti, případně na cestě do ložnice, se mohou dít podivné věci: eventuální milenci mívají sklon své přirozené preference potlačovat a skrývat, jako by si říkali: "Kdyby věděla, kdo opravdu jsem, nechtěla by mě." Extravert se tedy ztiší a bude pozornější, aby snad druhou stranu nepoplašil. Usuzující, i přesto, že ji svrbí jazyk, si nechá své názory pro sebe a může předstírat spontaneitu a doufám, že druhou stranu ohromí. Proto je nutné být v prvních fázích vztahu co nejvíce spolu a co nejblíže, aby naše přirozené preference měly dostatek příležitosti se projevit a oba partneři měli možnost "kvalifikovaně" se rozhodnout, zda chtějí pokračovat dál. Žádná forma spojení na dálku, sebedelšího a sebečastějšího, žádná korespondence nebo telefonní konverzace toto nemůže nahradit. S nejlepšími úmysly můžeme v takových situacích hrát toho, koho se domníváme, že chce druhá strana nalézt, ale kým ve skutečnosti nejsme. Z toho pak mohou povstat trpká rozčarování. Když už oba do vztahu vložili tolik nadějí a jsou "spolu" přece už tak dlouho, ve skrytu doufají, že v živém partnerovi někde objeví to jeho skvělé korespondenční nebo telefonní "já" a všechno bude zase jako dřív. Toto nemá být strašení, že pokud hned nemůžete být spolu od rána do večera, je váš vztah předem odsouzen ke krachu. Pouze je třeba se připravit ve vší střízlivosti, již jsme však ve stavu akutní zamilovanosti asi nejméně schopni, na to, že člověk, se kterým se nakonec setkáme, může být dost odlišný od toho, kdo nám psal ty duchaplné e-maily nebo kdo byl ve sluchátku tak trpělivý a chápavý.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Batole vědeckým experimentátorem

Ilustrace z Flickru od Daniela Horacio Agostini

Už batole objeví souvislost mezi upuštěním lžičky na podlahu a následným shonem přítomných ve snaze honem ji sebrat, který vždy nastane, ať je to poprvé, podruhé i podesáté. Tak se rozvíjí Te (extravertní myšlení). Vztah mezi příčinou a následkem začíná fungovat natolik spolehlivě, že se do jeho hlavičky začíná časem vkrádat ponětí o tom, že je to podobné, jako když vyhodí z kočárku dudlík či z postýlky hračku a obdobně že by to mohlo jít i s ostatními předměty. Takto se rodí pojetí logiky jako sledu příčin a následků, které vždy nastanou a z nichž se začíná vylupovat zákonitost, nezávislá na okolnostech nebo přání zúčastněných. A tak dříve, než bychom možná byli ochotni přiznat dětem schopnost precizně uvažovat, ony už dávno testují platnost přičinného efektu upuštěné lžičky na dalších předmětech: váza zkušebně letí ze stolu, květináč z okna či nic netušící kocour ze skříně. Ovšem dospělí nebývají vždy připraveni vnímat tyto počiny jako to, čím skutečně jsou: formativními zážtky rozvíjejícími kognitivní schopnost vypreparovat logickou posloupnost a předvídatelnost jevů a tu odlišit od čiré spekulace. Dítě si tak uvědomuje, nakolik je princip důležitější než konkrétní objekty, které jej dokazují, dochází mu i to, že efekt padající lžičky, květináče či kocoura by už dávno ztratil půvab nebýt našich pro ně tak zábavných reakcí, dávajících tušit existenci dalších, zcela nových a dosud nepoznaných příčinností, které bude třeba rovněž prozkoumat.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Batole vědeckým experimentátorem

Ilustrace z Flickru od Daniela Horacio Agostini

Už batole objeví souvislost mezi upuštěním lžičky na podlahu a následným shonem přítomných ve snaze honem ji sebrat, který vždy nastane, ať je to poprvé, podruhé i podesáté. Tak se rozvíjí Te (extravertní myšlení). Vztah mezi příčinou a následkem začíná fungovat natolik spolehlivě, že se do jeho hlavičky začíná časem vkrádat ponětí o tom, že je to podobné, jako když vyhodí z kočárku dudlík či z postýlky hračku a obdobně že by to mohlo jít i s ostatními předměty. Takto se rodí pojetí logiky jako sledu příčin a následků, které vždy nastanou a z nichž se začíná vylupovat zákonitost, nezávislá na okolnostech nebo přání zúčastněných. A tak dříve, než bychom možná byli ochotni přiznat dětem schopnost precizně uvažovat, ony už dávno testují platnost přičinného efektu upuštěné lžičky na dalších předmětech: váza zkušebně letí ze stolu, květináč z okna či nic netušící kocour ze skříně. Ovšem dospělí nebývají vždy připraveni vnímat tyto počiny jako to, čím skutečně jsou: formativními zážtky rozvíjejícími kognitivní schopnost vypreparovat logickou posloupnost a předvídatelnost jevů a tu odlišit od čiré spekulace. Dítě si tak uvědomuje, nakolik je princip důležitější než konkrétní objekty, které jej dokazují, dochází mu i to, že efekt padající lžičky, květináče či kocoura by už dávno ztratil půvab nebýt našich pro ně tak zábavných reakcí, dávajících tušit existenci dalších, zcela nových a dosud nepoznaných příčinností, které bude třeba rovněž prozkoumat.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Bosi v Africe

Rozdíly mezi S (sensing) a N (intuition) vystihuje historka, která se traduje o Tomáši Baťovi. Ten prý jednou vyslal své zvědy do Afriky, aby zjistli možnosti nových trhů. Ve skupině byli zjevně lidé jak s převahou smyslového vnímání, tedy typu S, i s převahou intuitivního vnímání, tedy N. Jedni, rozvědčíci typu S, po návratu šéfovi hlásili: "Nic z toho nebude, v Africe chodí skoro všichni bosi." Druzí, N, přijeli celí nadšení a oznamovali: "Pane šéf, je to skvělé! V Africe ještě není skoro nikdo obutý!" Strategický plán pak zřejmě vypracovali intuitivové, ale vlastní rozvoj afrického trhu pak ale zajistili pracovníci s převahou S.

Michal Čakrt: Typologie osobnosti - přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti

Pozn.: Pokud jste o vztahu S-N z typlogie MBTI neslyšeli, přečtěte si příslušný odstavec na Wikipedii a bude vám to hned jasnější.