Panna a netvor, ošklivý žabák, čarodějnice a terapeut

Pro mnoho pohádek je typické, že hrdinka musí obejmout odporné, ohavné zvíře. Například v pohádce Panna a netvor překoná krásná dívka nakonec svou slabost v kolenou, svůj odpor, a souhlasí, že se z velkého soucitu provdá za ubohého netvora a opustí svého (incestního) otce. V tomto okamžiku se netvor mění na prince. V mnoha pohádkách je netvorem had nebo žába nebo osel či krokodýl a hrdinka jej dokáže políbit jen s nadpozemskou pomocí či vnuknutím, což se zde děje s pomocí staré čarodějnice z lesa. V klinických pojmech to znamená sebrat veškerou agresivní, sexuální a "chtonickou" energii, která leží nevysvobozena pod "krásným, poddajným" falešným self z dětství - něco, co se snáze řekne, než udělá, a co často vyžaduje vytrvalé povzbuzování od terapeuta, který, tak jako čarodějnice, má důvěru v útrapy života, již traumatizovaný pacient nemá.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu