Spojení dvou světů, oplakání a láska

"Může se všechen tento tajný údiv a obnovená naděje a touha odehrávat v prožívaném životě, tj. v 'reálném' světě?" Jestlipak má magický vnitřní svět svoje místo ve vnějším životě? Jestlipak se může posvátný rozměr prožitků z dětství uchovat do dospělosti? Jsou sakrální svět a profánní svět slučitelné?
Na tyto dojímavé a trýznivé otázky má psychoanalýza bolestnou odpověď: "Ano, ale pouze s velkým úsilím a s velkým utrpením", s utrpením, v němž musí být iluze, spřádané - možná vůbec poprvé - kolem vnějšího "objektu", nakonec oplakány jen jako iluze, mají-li se rozvinout do zralé lásky. Zralá láska propůjčuje objektu jeho nezbytnou svobodu a oddělenost.

Donald Kalsched: Vnitřní svět traumatu