pátek 12. července 2013

Volání němého o pomoc

Esther se z neznámého důvodu instinktivně probudila asi ve čtyři ráno a zamířila do Debořina pokoje s jistotou, která v ní teď, když to vypráví, vzbuzuje podivné pocity viny. Pokoj byl prázdný. Když nahlédla do koupelny, spatřila Deboru, která seděla klidně na podlaze a pozorovala, jak jí ze zápěstí vytéká krev do mísy.
"Ptala jsem se ji, proč ji nenechala jednoduše vytéct do umývadla," poznamenala doktorka, "a myslím, že Debora odpověděla zajímavě. Říkala, že nechtěla, aby to došlo příliš daleko. Víte, ona svým způsobem věděla, že se nepokouší o sebevraždu, ale že to je volání o pomoc, volání němého a zmateného člověka. Bydlíte v činžovním domě, z vašich oken by byla smrt každopádně mnohem rychlejší a jistější, a přesto tohle - a Debora věděla, že máte lehký spánek, stejně jako ona."
Joanne Greenbergová: Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem

Žádné komentáře:

Okomentovat