Sun dosáhl úctyhodného nákladu především díky tomu, že přilákal nové čtenáře, kteří předtím žádné noviny nečetli. Jedním z nejvýznamnějších rysů Dayových "šestákových novin" ("penny press") a všech jejich následovníků bylo to, že redefinovaly pojem "zprávy", aby vyhovoval vkusu, zájmům a čtenářským návykům méně vzdělaných vrstev společnosti. Až do té doby představovaly "zprávy" v novinách v podstatě především informace o opravdu důležitých společenských, obchodních či politických událostech či o jiných záležitostech všeobecného významu. Benjamin Day však naplnil svoje noviny zprávami zcela odlišného charakteru - informacemi ze soudní síně, příběhy o poklescích, katastrofách a neštěstích - prostě zprávami, které lidé z ulice považovali za vzrušující, zábavné nebo hodné pozornosti. Dayovi redaktoři dokonce vypustili a rozpracovali promyšlenou kachnu týkající se "vědeckých důkazů" o životě na Měsíci. Když kachnu jiné noviny odhalily, čtenáři deníku Sun to vzali s humorem, protože to koneckonců bylo záživné počtení. Jinak to byly noviny vulgární, hrubé a senzacechtivé; soustřeďovali se výhradně na masy lidí, kteří právě překročili hranice negramotnosti a zapojili se do sílící průmyslové revoluce. V listu se pochopitelně našly i vážné zprávy, ale úvodníky i zprávy o politických a ekonomických záležitostech byly mnohem povrchnější než v dřívějších bojovných novinách, jež byly určeny mnohem vyspělejším čtenářům. V roce 1837 vycházel už Sun v nákladu 30 000 výtisků denně, což bylo víc než součet výtisků všech novin, které v New Yorku vycházely, když se "penny press" poprvé objevil. Další vydavatelé začali Daye napodobovat téměř okamžitě.
Defleur, Ballová-Rokeachová: Teorie masové komunikace
Více o The Sun na Wikipedii.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.