pondělí 18. března 2013

Smutek

K truchlícím je třeba se chovat ohleduplně, ale nepředjímat u nich potíže, jen abychom je o jejich smutek připravili. Všechny psychologické buňky, které se zaměřují na záchranu těch, kdo přežili nehodu nebo dramatickou událost, jsou bezpochyby uváděny do pohybu těmi nejlepšími úmysly. A přesto mi tato horlivost připadá podezřelá - jako by bylo třeba pomáhat lidem, aby netrpěli, protože nás utrpení stejně jako nemoc a smrt obtěžuje ve sterilizované společnosti, která by chtěla nastolit trvalé štěstí jako ideál.

Nejsem skalním zastáncem smutnění, ale věřím, že naši osobnost formuje smutek a ztráta přinejmenším stejně jako falešně dokonalá radost.

Marcel Rufo: Pusť mě, ale neopouštěj

Žádné komentáře:

Okomentovat