pondělí 18. března 2013

Takže objektivní?

Zpravodajská média nebyla ovšem vědomě určena k tomu, aby vytvářela iluze nebo někoho podváděla, alespoň ve většině západních společností ne. Právě naopak - etické kódy žurnalistiky zpravidla zdůrazňují slova jako "objektivní", "nezaujatý", "úplný", či "věcný". Je to však bitva prohraná ještě dřív, než vůbec začala. Výběr a zkreslení zpráv jsou výsledkem faktorů, na něž nemají zpravodajové, redaktoři, vedoucí ani vydavatelé nejmenší vliv. Obrazy "vnějšího světa" předkládané tiskem jsou výslednicí předem daných okolností, jako jsou napřílad omezené zdroje informací, které mají novináři k dispozici, když se snaží pochopit nějakou událost, kterou vidí na vlastní oči. V úvahu je třeba vzít i omezení vyplývající z toho, jak odlišně je nutné zpracovat zprávu pro různá média. Prostor a čas jsou drahé a tak musí být každá zpráva jen jakýmsi shrnutím. Musí-li se zpráva soustředit na rozhodující fakta a jiných si nevšímat, dochází k nevyhnutelnému úbytku podrobností. V mediálních odvětvích hraje navíc roli nutnost získat a udržet pozornost, jelikož média jsou závislá na reklamě, která představuje hlavní zdroj jejich příjmu. Největší nároky na zaplnění prostoru a času médií si nevyhnutelně dělají události a zprávy, které skýtají naději, že zvýší náklad. jenž pak přiláká pozornost inzerentů, a tím se zaslouží o nárůst zisku.

Okna, jimiž nás náš tisk nechává dívat se na realitu, jsou proto do jisté míry podmíněna kapitalistickou podstatou samotného zpravodajství jako podnikatelstké aktivity. Tisk fungující v socialistických či komunistických společnostech je ovládán ekonomickými a politickými vlivy jiného typu, ale také pochopitelně z mnoha - a mnohdy dokonce velice podobných - důvodů pokřivuje obraz, který dodává do myslí svého publika.

Melvin L. Defleur, Sandra J. Ballová-Rokeachová: Teorie masové komunikace, ISBN 80-7184-099-8

Žádné komentáře:

Okomentovat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.