Viktoriánská kultura podporovala silné city, ale vyžadovala velké zábrany co se týká jejich vyjadřování a to zvláště v oblasti sexuality. To vedlo k hysterii. Naše dnešní kultura požaduje relativně málo zábran v chování a dokonce podporuje vyjadřování sexuálních impulsů ve jménu svobody, ale minimalizuje důležitost citů. Výsledkem je narcismus. Dalo by se říci, že viktoriánská kultura zdůrazňovala lásku bez sexu, zatímco současná kultura zdůrazňuje sex bez lásky. Přes toto zobecnění se dostáváme ke středu problému narcismu, to jest k popírání citů a následně k neuvědomování si hranic.
Dnes se na hranice pohlíží jako na zbytečné omezování lidského potenciálu. Také obchod je veden jakoby nebyly žádné hranice ekonomického růstu a dokonce i věda se potýká s myšlenkou, že můžeme překonat smrt, což je přetváření přírody k našemu obrazu. Síla, moc a produktivita se staly dominantními hodnotami, které nahradily dřívější hodnoty jako je hrdost, čestnost a seberespekt.
Alexander Lowen: Narcissism: Denial of the True Self
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.