čtvrtek 21. března 2013

Jako chameleon

Někteří neurotici vykazují jiskřivou živost a falešnou spontaneitu. Snadno se nadchnou nebo se nechají odradit, snadno podléhají lásce nebo hněvu. Tyto city však nepřicházejí z hloubky. Nejsou uvnitř těchto lidí. Tito lidé žijí ve světě své vlastní fantazie a povrchně reagují na cokoli, co zaujme jejich fantazii nebo zraní jejich pýchu. V popředí je často potřeba dělat dojem na lidi. Odcizení od já jim umožňuje měnit svou osobnost podle požadavků situace. Jako chameleon hrají tito lidé v životě stále (aniž by o tom věděli) nějakou roli a stejně jako dobří herci produkují city, které se k roli hodí. Mohou tak působit autentickým dojmem, ať už ztělesňují světáka, člověka seriózně se zajímajícího o hudbu nebo politiku nebo nápomocného přítele. Je to zavádějící i pro analytika, protože při analýze tito lidé hrají roli pacientů dychtících se o sobě něco dozvědět a změnit se. Problém, se kterým se v tomto případě musíme vyrovnat, je lehkost, s jakou vplouvají do role a mění ji za jinou - stejně jako lze vklouznout do šatů a pak se převléci.

Karen HorneyNeuróza a lidský růst

Žádné komentáře:

Okomentovat