čtvrtek 21. března 2013

Tichá ztráta já

Jedná se (podle Kierkegaarda) o zoufalství, které nedělá hluk a nekřičí. Lidé žijí dál, jako by byli se svým centrem stále v bezprostředním kontaktu. Jakákoli jiná ztráta - ztráta zaměstnání nebo řekněme nohy - u nich vzbudí větší zájem. Toto Kierkegaardovo tvrzení je v souladu s klinickými výzkumy. Pomineme-li výrazné patologické stavy, o kterých jsme se již zmínili, nebije ztráta pravého já prudce a silně do očí. Pacienti přicházející na konzultace si stěžují na bolesti hlavy, sexuální potíže, útlum v práci nebo na další symptomy. Zpravidla si nestěžují na to, že ztratili spojení s jádrem své psychické existence.

Karen HorneyNeuróza a lidský růst

Žádné komentáře:

Okomentovat