Neměli bychom se rozčilovat nad nevděkem přítele nebo příbuzného, jestliže se ošklivě zachová poté, co jsme mu dobrovolně s něčím pomohli. Měli bychom vzít v úvahu, jak strašně jsme mohli urazit jeho pýchu tím, že od nás přijal pomoc. Podle okolností si s ním o tom můžeme promluvit, nebo se mu můžeme pokusit dopomoci k tomu, aby si zachoval tvář. Podobně jedná-li se o člověka s celkově nepřátelským postojem k lidem, nestačí mu zazlívat jeho aroganci. Musíme se na něho dívat jako na někoho, kdo jde životem s otevřenou ránou, protože díky své pýše je mimořálně zranitelný.
čtvrtek 21. března 2013
Nezvladatelná síla zraněné pýchy
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.