Vzhledem k tomu, že u řady lidí vzniká sociální fóbie v době puberty nebo dospívání, velmi často se nenaučí sociálním dovednostem, jimž se běžně lidé v tomto věku učí. Proto někteří lidé se sociální fóbií mají problémy s projevováním širokého rámce emocí, zahrnujících takové pocity, jako je blízkost a dojetí, hněv a rozmrzelost, radost a štěstí, smutek a žal, důvěra a účast - zájem o druhé. Nenaučí se jim někdy také proto, že neměli ve svém vývoji vzory - v rodině, učitelích, vrstevnících. Mohli dovednosti ztratit vlivem sociální izolace (nemoc, mateřská dovolená) nebo jejich nepoužíváním z jiného důvodu. Velký vliv mají také stresory prostředí, zejména traumatické události (ztráta blízké osoby, zážitky výsměchu, zneuznání aj.). Jedním z posledních vlivů je ignorování a neposilování sociálních dovedností okolím (přestěhování z venkova do města, nové zaměstnání, emigrace).
Praško, Vyskočilová, Prašková: Sociální fóbie a její léčba
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.