čtvrtek 21. března 2013

Tabu požitků

Tabu týkající se požitků ničí ryzí charakter jakýchkoli přání nebo činností, které jsou v našem vlastním zájmu a obohacují náš život. Čím více si pacient postupně celkově uvědomuje sebe sama, tím jasněji tato vnitřní tabu rozpoznává. Chce jet na výlet a vnitřní hlas mu říká: "Nezasloužíš si to." Nebo v jiné situaci: "Nemáš právo odpočívat, jít do kina, koupit si nové šaty." Anebo ještě obecněji: "Dobré věci nejsou pro tebe." Chce analyzovat svou podrážděnost, má podezření, že je iracionální, a cítí, "jako by železná ruka zavírala těžké dveře". Unavuje ho to a upouští od analytické práce, o které ví, že by mu mohla pomoci. Někdy vede o problému vnitřní dialog. Poté, co celý den namáhavě pracoval, je unavený a chce si odpočinout, mu vnitřní hlas říká: "Jsi prostě líný." "Ne, jsem opravdu unavený." "Ale ne, to je prostě pohodlnost, takhle se nikdy nikam nedostaneš." Po takových tahanicích si buďto s pocitem viny odpočine, nebo se přinutí pracovat dál - a ani z jednoho nemá žádný užitek.

Karen HorneyNeuróza a lidský růst

Žádné komentáře:

Okomentovat