Na rozdíl od Pygmaliona, který se pokusil přetvořit druhého člověka v bytost, která by splňovala jeho představu o kráse, se neurotik pokouší v nadřazenou bytost zformovat sám sebe podle vlastního konceptu. Před očima má neustále svůj vlastní dokonalý obraz a nevědomě si říká: "Zapomeň na to opovrženíhodné stvoření, kterým ve skutečnosti jsi, tohle je osoba, kterou bys měl být. Stát se idealizovaným já je to jediné, na čem záleží. Měl bys být schopen všechno vydržet, všemu rozumět, mít každého rád, být vždy výkonný" - abych zmínila pouze některé z vnitřních diktátů. Kvůli jejich neúprosnosti je nazývám tyranie "měl bych".
(...)
Prvním, co nás upoutá, je fakt, který prostupuje celou honbu za realizací idealizovaného já. Neurotik opomíjí neproveditelnost svého záměru. Mnohé z jeho požadavků jsou tak náročné, že jim žádná lidská bytost nedokáže dostát. Jsou prostě nereálné, člověk sám si toho však není vědom.
čtvrtek 21. března 2013
Tyranie "měl bych"
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.