úterý 19. března 2013

Znaky a jejich významy

...je možné rozlišit tři typy znaků podle úrovně denotace - ikon, index a symbol. Ikon na sebe bere podobu objektu, který zobrazuje (socha či fotografie konkrétní osobnosti je ikonem své předlohy), index je k objektu, k němuž odkazuje, vztažen nějakou věcnou souvislostí (kouř je indexem ohně, kýchnutí je indexem nachlazení či alergie), symbol je s objektem či konceptem, k němuž odkazuje, vztažen konvencí, společenskou dohodou, jinak je vztah mezi označovaným a označujícím nahodilý, arbitrérní. Existuje-li společenská shoda v tom, že výraz "okno" v češtině odkazuje k představě otvoru ve zdi zaplněnému skleněnými tabulemi, je tato shoda dána dohodou, nikoliv podobností nebo věcnou souvislostí mezi označujícím a označovaným. Tatáž fyzická podoba znaku může v sobě zahrnovat více typů denotace. Obraz okna přeškrtnutého tlustou čarou je "podobný" oknu ve zdi (je jeho ikonem) a současně může být (např. ve vlaku) symbolem zákazu otevírat okna.

Podstatným důsledkem konvencionalizace a arbitrérnosti symbolických znaků je jejich mnohovýznamnost (polysémie) - znaky mohou v rozdílných souvislostech nabývat odlišných významů (slovo "okno" má různý význam ve větách "Rozbil jsem okno" a "Po včerejšku mám okno"). Významy se mohou pochopitelně přenášet a to na základě jakékoliv podobnosti (metaforicky). věcného vztahu kvalitativního (metonymicky) a věcného vztahu kvantitativního (synekdochicky).

Jan Jirák, Barbara Köpplová: Média a společnost

Žádné komentáře:

Okomentovat