Těmito dopisy údajně před sto lety odmítal čínský a japonský magazín příspěvky, které se nerozhodl otisknout. Čínská verze:
Vysoce vážený bratře slunce a měsíce! Váš otrok leží u Vašich nohou. Líbám zem před Vámi a snažně prosím: dovolte mi mluvit a přece zůstat mezi živými. Váš rukopis, ó vysoce vážený, jsme plni oddanosti, nadšení a rozkoše přečetli. Přísaháme při duši našich předků, že jsme nikdy nečetli nic vznešenějšího. Vracíme Vám jej plni úcty a strachu. Kdybychom se odvážili uveřejnit tento poklad, vydavatel by nám ihned nařídil, abychom jej měli stále před sebou jako zářící příklad. Perly, jako je ta Vaše, se vyskytují jednou za deset tisíc let. Proto si Vám dovolujeme poslat Váš vznešený výtvor zpět. Prosíme uctivě o Vaše odpuštění.
Japonská verze:
Milý synu! Váš příspěvek je mistrovským dílem a Váš styl je nesrovnatelný. Okakura Kazuko, Největší z Velikých, nenapsal nic lepšího. Od severu na jih i od východu na západ není nikoho, kdo by se Vám vyrovnal. Vaše psaní je výtečné a dovolte, abychom Vám je vložili zpátky do klína. Buďte nadále naším odběratelem a příznivcem.
Která vám přijde lepší? 8-)
Tomáš Novák, Věra Capponi: Sám sobě psychologem
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.