Kdo hledá svou cestu v náboženském učení, musí tedy dávat dobrý pozor. Tam, kde křesťanská víra podniká určité kroky za účelem přiživování představy o vině, bude spíše ještě zvyšovat trápení depresivně strukturovaných lidí. Například démonizováním sexuality a jejím tabuizováním jsou přednostně a záměrně vytvářeny pocity viny. Zakazovat člověku něco tak přirozeného jako je sebeukájení s vědomím, že se to děje i tak, a pak ještě připravit člověka o svobodu, protože může ulevit svévolně vytvořenému pocitu viny jen při zpovědi, to by církev mohla právě tak zakázat dýchání, jídlo, pití nebo spánek.
Ruediger Dahlke: Deprese jako řeč unavené duše
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.