pátek 22. března 2013

Šachová sonáta

Na této křižovatce, kdy je už pozdě a rozcházíme se, mě napadá, že by nám třeba pomohla i jedna metafora ze šachu. Šach je hra, v níž má každý hráč svůj vlastní cíl, a to hned na začátku, kdy vyrazí proti soupeři; uprostřed partie, v jejímž průběhu se zápas rozvine a nabude na intenzitě a obě strany ztrácejí pozice a figury, a zakončení, při němž jeden hráč vláká soupeře do pasti a úplně ho ochromí.

Myslím, že život vidíš jako šachovou partii; já v životě vidím sonátu. A kvůli těmto rozdílům je ztracen král i královna a píseň musí zmlknout.

Richard David Bach: Most přes navždy

Žádné komentáře:

Okomentovat