Proč malé děti teoreticky nemohou vůbec zlobit? Je to tak trochu slovní hříčka, ale v podstatě platí, že když udeme jako rodiče reagovat na "dobré" věci, budou se děti chovat dobře. Když budeme reagovat na "zlobení" - budou zlobit. Cílem dítěte je získat pozornost. Po dobrém nebo po zlém.
Zkuste si představit, jak malé miminko leží přes den v postýlce. Je voňavé, přebalené, napapané, čisté, začíná si broukat a hrát. V tomto okamžiku má hodně maminek tendenci pomalinku zlehýnka odcházet - vždyť teď, když vlastně všechno má a samo si hraje - je ten vhodný okamžik na chvilku odletět a aspoň něco udělat. Dobrá maminka se přece pozná podle toho, jak má všude pěkně čisto a pořádek a navařeno a jak to všechno krásně stihne a ještě je sama upravená. Dítěti je ale za chvilku smutno, a tak začne poplakávat, a když se nikoho nedovolá - tak hodně brečet. A co se pravděpodobně nestane? Maminka přiběhne a utišuje ho - zkouší suchou plenu, něco na pití nebo ponosit? Trošinku si popovídáme, pomazlíme se, a než bude zase dobře...
A když se podobná situace bude opakovat, tak se nám může stát, že si malý tvoreček (který je velmi učenlivý) zapamatuje: "Aha! Když budu chtít pozornost mámy, tak musím zlobit. Musím být smutný, musím mít problém, musím zabrečet, a pak určitě přijde."
Marek Herman: Najděte si svého marťana
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.